Přinášíme krátký přehled aktuálních účetních, daňových a mzdových novinek, které se mohou týkat firem i zaměstnavatelů.
Do 15. června 2026 je splatná pololetní nebo čtvrtletní záloha na daň z příjmů.
Zálohy se obecně týkají poplatníků, u kterých poslední známá daňová povinnost daně z příjmů přesáhla 30 000 Kč.
Od 1. června 2026 se pro účely cestovních náhrad zvýšila průměrná vyhlášková cena motorové nafty z 34,10 Kč/l na 44,50 Kč/l.
Týká se to hlavně pracovních cest, kdy zaměstnanec použije vlastní vozidlo a nedokládá skutečnou cenu pohonných hmot účtenkou. U cestovních příkazů je proto potřeba hlídat datum pracovní cesty – do konce května se použije původní sazba, od června nová.
Od 1. dubna 2026 běží Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (tzv. JMHZ). První řádné měsíční hlášení se podávalo za duben 2026, a to v květnu. Hlášení za leden, únor a březen 2026 se podávají zpětně, za každý měsíc samostatně, nejpozději do 30. června 2026. Jde tedy o zpětné doplnění údajů za první čtvrtletí.
Hlášení se zároveň stalo vítězem ankety Absurdita roku 2026. Podle zveřejněných výsledků získalo 66 % hlasů. Kritika směřovala hlavně na to, že systém měl nahradit řadu formulářů a ulevit mzdovým účtárnám, ale v praxi praxi firmy musí pod hrozbou sankcí odevzdávat i informace, které už stát v jiných registrech má. Systém navíc odstartoval se zpožděním, takže zaměstnavatelé musí zpětně doplňovat data za první měsíce roku. Technická pravidla jsou neúprosná a drobná chyba v XML souboru znamená odmítnutí celého hlášení.
„Objem a detail vyžadovaných dat proměnil mzdové účtárny v datová centra státu. Problém je i fiktivní sjednocení, protože zdravotní pojišťovny zůstávají mimo hlavní tok dat. Systém navíc přináší retroaktivní chaos – sice nabyl účinnosti v lednu, ale plně se rozběhl až v dubnu. Firmy tak musí zpětně dohlásit data za první čtvrtletí, což znamená dvojí práci. Přísné validace navíc znamenají, že překlep v nepodstatném poli vede k odmítnutí celého hlášení.“ (KDP, absurdita roku 2026)
Z našeho pohledu je hlavní zátěží zejména to, že zaměstnavatelé začali státu odevzdávat data v rozsahu, který většina menších zaměstnavatelů dříve pravidelně neposílala.
JMHZ není jen „další přehled na sociálku“. Nově se státu předává podstatně širší rozsah údajů, než bylo u běžných měsíčních hlášení dříve obvyklé.
V praxi se v hlášení objevují mimo jiné údaje o pracovních vztazích, úvazcích, odpracované době, přesčasech, dovolené, náhradách mzdy, odměnách, svátcích, nebo o uplatněných slevách konkrétního zaměstnance.
JMHZ se netýká jen klasických pracovních poměrů, vykazují se také dohody (DPP i DPČ), odměny členů orgánů nebo jiné příjmy ze závislé činnosti. (např. prokuristé)
V hlášení se projevují také některé zaměstnanecké benefity. Typicky může jít například o příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt, stravování nebo jiné osvobozené příjmy zaměstnance.
Doporučujeme proto mít v souladu s odevzdaným měsíčním hlášením evidenci pracovní doby (aby korespondovala evidence odpracovaných hodin s vykázanými přesčasy, příplatky apod.).
Neznamená to, že stát bude automaticky kontrolovat každou firmu. Detailnější data ale mohou do budoucna sloužit jako podklad pro analytický výběr kontrol ze strany ČSSZ, inspektorátu práce, finanční správy nebo dalších orgánů.
Od 1. července 2026 se mění pravidla pro přihlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců. Zaměstnavatel bude muset zaměstnance přihlásit nejpozději před okamžikem faktického nástupu k výkonu práce.
Pokud nejde o zahraničního zaměstnance, bude možné provést nejprve pouze tzv. částečné přihlášení. Pro toto částečné přihlášení budeme od klientů potřebovat zejména:
Ostatní údaje bude nutné doplnit následně, nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy zaměstnanec skutečně nastoupí k výkonu práce. Naopak pokud zaměstnanec nakonec nenastoupí, bude nutné tuto skutečnost oznámit ČSSZ do 8 dnů od předpokládaného dne nástupu.
Smyslem nové povinnosti je zejména omezení nelegálního zaměstnávání, kdy se při kontrolách tvrdilo, že zaměstnanec právě nastoupil, a proto ještě nebyl nahlášen.
Návrat evidence tržeb v podobě takzvané EET 2.0 je aktuálně projednáván jako návrh zákona s plánovanou účinností od roku 2027. K 14. červnu 2026 ale ještě nejde o schválený zákon. Je proto potřeba počítat s tím, že se pravidla mohou ještě změnit.
Spolu s návrhem EET 2.0 se řeší také doprovodné daňové změny. U gastronomických provozů se navrhuje osvobození dobrovolného spropitného zaměstnanců od daně a pojistného až do výše 7 % tržeb restaurace. Zároveň se navrhuje přesun nealkoholických nápojů podávaných v rámci stravovacích služeb do 12% sazby DPH.
Aktuálně v roce 2026 platí u vybraných osobních automobilů limit odpočtu DPH ve výši maximálně 420 000 Kč. V praxi to odpovídá základu daně 2 miliony Kč .Od roku 2027 se podle připravovaných změn počítá se zrušením tohoto limitu pro účely DPH.
Pozor ale: zrušení limitu pro DPH neznamená automatické zrušení limitu pro daňové odpisy. Limit daňově uznatelných odpisů u vybraných osobních automobilů je samostatné pravidlo v daních z příjmů a je potřeba ho posuzovat odděleně.
Od roku 2025 platí pravidlo, že pokud plátce DPH neuhradí přijaté zdanitelné plnění a uplyne stanovená lhůta po splatnosti, musí si snížit dříve uplatněný odpočet DPH. Po následné úhradě si může odpočet opět zvýšit.
Aktuálně se pracuje s lhůtou 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci splatnosti. V připravovaných změnách se objevuje zkrácení této lhůty ze 6 měsíců na 3 měsíce. Pro dlužníky by zkrácení lhůty znamenalo rychlejší negativní dopad při neplacení faktur.
Pro věřitele se zároveň připravuje rozšíření možnosti opravy DPH u malých nedobytných pohledávek. Podle návrhu by se měl zvýšit limit jednotlivé pohledávky z 10 000 Kč na 20 000 Kč, zkrátit lhůta po splatnosti ze 6 na 3 měsíce a zvýšit roční limit vůči jednomu dlužníkovi z 20 000 Kč na 100 000 Kč.
